Drezúra
O DREZÚŘE
Drezura je další soutěž, při které jde hlavně o to, aby jezdec s koněm "splynuli", aby jezdec dával jen nepatrné povely a kůň je plnil jakoby sám od sebe. V této soutěži jde o koňské ladné pohyby a jezdcův perfektní sed a držení těla.
Na tento druh sportu se každý teplokrevník nehodí. Drezurní kůň by měl mít velmi ladné pohyby a perfektní elegantní chody. Drezura je jedna z nejtěžších druhů koňských sportů. Stejně jako u parkuru i v drezuře jsou dané stupně obtížnosti. Jsou úplně stejné, liší se jen v tom, že v drezuře se ke stupňům obtížnosti nepojí výška překážek, ale různě těžké drezurní cviky a figury.
Slovo drezúra je odvozeno od francouzského "dresser" - cvičit, mimo jiné i jezdeckého, nebo tažného koně. Dnes je ovšem drezurní ježdění špičkovou sportovní disciplínou, která předvádí nejdokonalejší využití schopností koně. Drezurní ježdění má mnoho stupňů obtížnosti, podobně jako parkur (Z, L, S, ST, T, TT)
VÝZNAMNÉ MEZINÁRODNÍ DREZÚRNÍ SOUTĚŽE (ÚLOHY):
V roce 1921 byla založena mezinárodní jezdecká sportovní federace Fédération Equestre Internationale (F.E.I.). Tato organizace udává pravidla mezinárodních soutěží a jejím úkolem je kontrola dodržování těchto pravidel a podpora všech odvětví jezdeckého sportu. F.E.I. vydává těm koník, kteří se smějí zúčastnit mezinárodních soutěží, mezinárodní pas a potvrzuje platnost a rozpis všech mezinárodních soutěží. Dále vyžaduje veterinární dohled pro soutěžící koně a klade podmínky pro jejich ustájení.
Drezurní kategorie
Dle obtížnosti jsou drezurní úlohy rozděleny do několika kategorií. Jsou to: "Z" (základní), "L" (lehká), "S" (střední) a "T" (těžká). Nová dvojice (jezdec/kůň) startuje nejdříve v kategorii "Z", ze které může postoupit do vyšších kategorií. Podmínky postupu do vyšší kategorie upravují drezurní pravidla, která se každoročně vydávají.
CENA SVATÉHO JIŘÍ / PRIX ST. GEORG
Cena svatého Jiří je nejlehčí mezinárodní úloha, vydaná organizací F.E.I. V této úloze se předvádějí všechny střední, shromážděné a prodloužené základní chody koně, traverzály, série přeskoků po třech cvalových skocích a poloviční piruety ve cvalu.
F.E.I. INTERMÉDIAIRE I
F.E.I. Intermédiaire I je drezurní úloha se stupněm obtížnosti mezi Cenou sv. Jiří a Intermédiaire II. Úloha obsahuje mimo jiné i sérii přeskoků každý druhý cvalový skok a plné piruety ve cvalu.
F.E.I. INTERMÉDIAIRE II
F.E.I. Intermédiaire II je drezurní úloha stupně mezi Intermédiaire I a Grand Prix. V této úloze je mimo jiné vyžadována série přeskoků každý cvalový skok a několik kroků piaffy.
VELKÁ CENA / GRAND PRIX
Grand Prix je nejtěžší drezurní úloha F.E.I. Úloha obsahuje mimo jiné: traverzály, série přeskoků každý cvalový skok, pasáž a piaffu.
KÜR NA HUDBU
Kür na hudbu je volná drezurní úloha, která má předepsané některé cviky a chody dle obtížnosti kategorie, ve které se vypisuje. Pořadí a místo předvedení těchto povinných cviků je ponecháno na vůli jezdce. Úloha je časově omezená a a hudba, která ji doprovází, by měla být rytmicky sladěna s jednotlivými předváděnými prvky.
DREZÚRNÍ CVIKY:
Srovnání
Každý kůň má od přírody tendence ke křivému držení těla. Abychom mohli koně správně srovnat, postavit a udržet předek koně před zádí tak, aby zadní končetiny sledovaly stopu předních končetin, je potřeba udržovat kmih v pohybu a součastně se postarat o stejnoměrné držení otěží. Křivý kůň pokládá více tlaku do jené z otěží. Na té straně kde je kůň více do ruky, musí jezdec koně pobídnout s vydržující pobídkou otěže na této straně.Pomalu se takto snažíme koně srovnat. S koněm jezdíme často také na střední čáře jízdárny, kde kůň nemá žádnou oporu stěny.
Zastavení
Provedením korektní zádrže koně zastavíme. Kůň stojí správně tehdy, když má přední a zadní končetiny pravidelně vedle sebe s váhou rozloženou na všech čtyřech končetinách.Při správné provedení zádrže přenese kůň váhu na zadní končetiny. Kůň musí reagovat okamžitě, ale nikdy ho nesmíme zastavit brutálně najednou. Uvolněný kůň v zastavení jemně překusuje na udidle a je ochoten buď ihned vykročit vpřed a bebo couvat.
Kontracval
Dá se říci, že kontracval, je cval na druhou nohu, než na kterou jede jezdec s koněm. Takže pokud při cvalu pojede jezdec s koněm na pravou nohu, nechá ho cválat na levou a naopak. Při tomto cviku se zvyšuje ohebnost koně.
Couvání
Pobídkou k couvání dáva jezdec prvně holeněmi. Ve chvíli , kdy kůň zdvihne zadní nohu, aby vykročil vpřed, přiměje ho jezdec polovičními zádržemi k zpětnému pohybu této zadní a protilehlé přední nohy. Při couvání přemisťuje kůň končetiny diagotálně, tj. levá přední pravá zadní jdou zároveň, následuje pravá přední zároveň s levou zadní. Kůň musí své končetiny dostatečně zvednout, přičemž přední a zadní končetiny musí sledovat stejnou stopu.
Obrat kolem zádě
Při obratu kolem zádě opisuje záď koně menší půlkruh, přičemž vnější zadní noha přakračuje vnitřní zadní nohu. Nohosled musí zůstat pravidelný a vnitřní zadní noha nesmí ustat v pohybu. Půlkruh, který záď v obartu opisuje, by měl být co nejmenší, ať je obrat v podstatě proveden okolo vnitřní zadní nohy, která se v taktu chodu vždy zvedne, ale zase dopadne na téměř stejné místo. Obrat v 180° (krátce čelem vzad) je poloviční pirueta.
Obrat kolem předku
Při obratu kolem předku tvoří přední končetina koně střed kruhu. Hlava koně je přistavena k vnitřní ruce a vnitřní holeň jezdce nutí koně k ustupování zádě, přičemž vnitřní zadní noha koně překračuje vnější zadní. Vnitřní přední končetina by měla v taktu chodu dopadat stále na stejné místo.
Poloviční překrok
Při cviku s názvem "poloviční překrok" se kůň pohybuje jak ve směru vpřed, tak ve směru do strany, tzv. diagonálně a je tímto směrem i nahnutý.
Pasáž
Jeden z nejkrásnějších a nejelegantnějších cviků. Při "pasáži" kůň klusá a zvedá přitom nohy velmi vysoko. Každé zvednutí nohy (krok) - je ve vzduchu chvíli držen.
Piaffa
Piaffa je pohyb podobající se shromážděnému kluku na místě. Kůň zachovává diagonální nohosled klusu, přičemž zadní končetiny mění posuvnou sílu v nesení a výdrž. Piaffa představuje jeden z nejobtížnějších drezurních cviků. Záď je výrazně podsazená, jako by se kůň chystal sednout. Končetiny zvedá kůň při tomto cviku v pravidelném rytmu poměrně vysoko bez kolébání ze strany na stranu. V úlohách "Intermediaire" je předepsáno sedm až osm kroků piaffy, přičemž je povolen posun o jeden metr vpřed. Ve vyšších úlohách je tato norma stále přísnější.
Dovnitř plec
Kůň je mírně ohnut okolo vnitřní nohy svého jezdce. Vnitřní přední noha koně křižuje (překračuje) před přední vnější nohu, zadní nohy zůstávají v původní přímé linii.
Dovnitř záď /travers
Při cviku dovnitř záď vidíme celkem čtyři stopy. Každá končetina zvlášť sleduje svou stopu. Kůň se dívá a je podélně ohnut do směru, kterým se pohybuje. Tento cvik se většinou provádí u stěny jízdárny, přičemž plec koně zůstává na obvodu a záď je odkloněna směrem dovnitř. Kůň je ohnut okolo vnitřní holeně jezdce. Vnějšími končetinami překračuje vnitřní. Úhel pohybu je v tomto cviku větší než při cviku dovnitř plec.
Piruety
Piruety jsou obraty kolem zádě v sebraném cvalu. Plná pirueta je obrat o 360°. Tento cvik vyžaduje od jezdce a koně maximální koordinaci. Od přírody má kůň tendenci otáčet se okolo svého středu, a proto musí být před zahájením piruety velmi shromážděný, aby vnitřní zadní noha přebrala většinu váhy a stala se osou otáčení. Pirueta musí být provedena beze spěchu a pravidelně. V drezurních úloha je známka tohoto cviku většinou násobena dvěma. V úloze "Cena sv. Jiří" je požadována poloviční pirueta (180°), ale od úloh "Intermediaire" se již požaduje předvedení plné piruety. Počet cvalových skoků v poloviční piruetě je tři až čtyři, plná pirueta se skládá ze šesti až osmi cvalových skoků.
Ustupování na holeň
Ustupování na holeň je cvik, ve kterém jde kůň dopředu a zároveň do strany.Kůň před jednostranně působící holení ustupuje do strany v postavení k ruce opačné než k té, v jejímř směru se pohybuje. Ustupování na holeň je základní cvik pro všechyn ostatní cviky na dvou stopách. Ohnutí v těle je velmi lehké tak jako ohnutí v krku. Kůň musí zůstat v pravidelném pohybu a nesmí vytáčet hlavu.
STUPNICE PENALIZACÍ:
Každá série cviků má škáru hodnocení od 0 do 10 bodů. Samozřejmě i v drezuře existují trestné body a penalizace.
Tabulka penalizace:
1. omyl - 2 body
2. omyl - 4 body
3. omyl - 8 bodů
4. omyl - vyloučen
STUPNICE HODNOCENÍ:
Rozhodčí hodnotí jezdce a koně stupnicí od 1 - 10.
Stupnice:
10 - vynikající
9 - velmi dobrý
8 - dobrý
7 - dosti dobrý
6 - uspokojivý
5 - dostatečný
4 - sotva dostatečný
3 - téměř špatný
2 - špatný
1 - velmi špatný
0 - nebyl předveden
DŮLEŽITÉ INFORMACE, OSOBY, KONĚ:
Drezúrní obdélník
Drezurní obdélník měří 20 x 40 m nebo také 20 x 60 m. Základní drezurní úlohy se většinou jezdí na obdélníku 20 x 40 m.
Vyšší soutěže se jezdí na obdélníku 20 x 60 m, ale pokud například při halových závodech takový obdélník není k dispozici, mohou se úlohy předvést také na malém obdélníku. Pro tyto případy existují speciálně vytvořené úlohy.
Obdélník 20 x 60 m má více bodů označených písmeny než malý obdélník. Na levé straně jsou body F, P, B, R, M a na pravé straně jsou body K, V, E, S, H. Na střední čáře A - C se nachází pomyslné body D, L, X, I a G.
Vybavení
Pro základní cviky můžete použít všestranné sedlo a jednoduché stíhlové udidlo. Na závody budte potřebovat drezurní sedlo. V drezuře se také využívá drezurního bičíku, který je delší než jezdecký bičík.
Drezurní sedlo
Drezura je jedno z nejdůležitějších odvětví jezdeckého sportu. V roce 1532 založil Frederico Grisone akademii, kde byli koně připravování k předvádění složitých pohybů. Během staletí se drezurní jěždění vyvinulo z jakésiho cirkusového představení až do podoby, kterou známe dnes. V roce 1912 se jela první drezurní úloha na olympijských hrách. Cílem drezury e co nejvíce zdokonalit pohyb koně.
Drezurní soutěže (shrnutí)
Moderním drezurním soutěžím předcházely zkoušky nejlépe trénovaných koní evropských vojenských škol, obvyklé v devatenáctém století. Tyto individuální zkoušky byly poprvé zahrnuty do programu olympijských her v roce 1912 a drezurní soutěže družstev byly zařazeny roku 1928 na olympiádě v Amsterodamu. Nejnáročnější kroky, passage a piaffe, byly poprvé zahrnuty do programu jako součást zkoušky roku 1932 v Los Angeles a cvalové piruety byly prvně předvedeny v Berlíně v roce 1936. Klasické "nadzemní" figury se v soutěžích neuplatňují.
Opracoviště
Pořadatel drezurních závodů se musí postarat o dostatečně velké místo, které účastníkům soutěží slouží jako opracoviště pro koně. Opracoviště by mělo být nejméně 35 m dlouhé a 15 m široké. Opracování a uvolnění koně před soutěží je velmi důležité, neboť požadované cviky může předvést jedině uvolněný a zahřátý kůň. Na opracovišti již neprojíždíme celou úlohu ani do nekonečna neprojíždíme slabší a problémovější prvky úlohy. Jde zejména o to, abychom klidným klusáním a projížděním kruhů nebo jinými cviky koně zahřáli a uvolnili jeho hřbetní a krční svalstvo. Přílišné unavování koně před vjezdem na obdélník není nejvhodnější.
Sbor drezurních rozhodčí
Rozhodčí jsou oficiální delegáti jezdecké federace a jejich jména jsou uvedena v seznamech pro dané disciplíny. V soutěžích, v nichž není výslovně předepsáno pět rozhodčích, mohou tvořit sbor tři rozhodčí. V mistrovských soutěžích a ve všech soutěžích s mezinárodní účastí musí mít sbor rozhodčích pět členů včetně předsedy. Tři rozhodčí jsou u krátké stěny obdélníku s písmenem C, dva rozhodčí jsou u dlouhé stěny v bodech E a B. Tím je ohodnocení výkonu dvojice objektivnější. Po ukončení soutěže dostane jezdec od každého rozhodčího listinu (protokol), ve kterém je uvedena známka za každý cvik zvlášť, a souhrnné známky s případným komentářem.
Správce obdélníku
Správce obdélníku je pomocný rozhodčí, který má za úkol sledovat časový harmonogram soutěží, dodržování pravidel na opracovišti a kontrolu předepsaného uzdění koní. Pro účastníky závodů je dodržování časového harmonogramu velice důležité, neboť se podle něj orientují, aby nezačali s opracováním koně buď příliš brzy, nebo příliš pozdě.
Pozdrav během drezurních úloh
Při zastavení koně před sborem rozhodčích musí jezdec pozdravit. Otěže a případnou tušírku vezme jezdec do levé ruky. Pravou ruku spustí dolů za stehno a mírně skloní hlavu. Muži navíc smekají klobouk. Jezdec nezdraví všechny členy rozhodčího sboru, ale pouze jeho předsedu.
Předepsaný úbor pro drezurní soutěže
Pokud není předepsán zvláštní úbor, platí pro jezdce a jezdkyně startující v drezurních úlohách následující pravidla:
- černé nebo tmavě modré jezdecké sako
- bílé jezdecké kalhoty pro jezdce, bílé nebo béžové pro jezdkyně
- bílá případně žlutá jezdecká vázanka nebo kravata
- bílé rukavice
- černé jezdecké boty
- jezdecká čapka, případně klobouk
Příslušníci policie nebo armády mohou startovat v uniformě.
DREZÚRA V ČÍSLECH:
-
..
(ComputerGirl, 11. 6. 2010 20:20)