ZÁKLADNÍ STUPNĚ OBTÍŽNOSTI :

ZM : 80 nebo90 cm (zakladní malá překážka)
Z : 100 cm (základní překážka)
ZL : 110 cm (zakladní lehká překážka)
L : 120 cm (lehká překážka)
S : 130 cm (střední překážka)
ST : 140 cm (středne těžká překážka)
T : 150 cm (těžká překážka)
TT : 160 cm (vemi těžká překážka)
Navíc skáče skok mohutnosti, který je sestaven z umělé zdi (vysoké 210-220 cm)

ZVLÁŠTNÍ SOUTĚŽE:

Alternativní překážky + žolík:
V soutěži se stupňovanou obtížností získává soutěžící za překonání poslední překážky žolíka - dvojnásobný počet bodů. Přestože je žolík obtížnou překážkou, musí být překážkou sportovní. Při soutěži volba překážek musí být bodová hodnota 200 bodů.

Soutěž do první chyby:
Tato soutěž se koná na čas, kombinace nejsou dovoleny. Parkur je ukončen jakoukoliv první chybou - poboření překážky, neposlušnost, pád...

Bariérové skákání:
Koná se podle zvláštních pravidel na kombinaci překážek. 6 svislých překážek v jedné řadě ve vzdálenosti přibližně 11 m od sebe. Jestliže dojde k neposlušnosti nebo vybočení, musí soutěžící pokračovat v parkuru na překážku, na které udělal chybu.

Mini-maxi:
Základní výška nesmí být v žádném případě nižší než 110 cm, čas se neměří.

Minutové skákání:
V této soutěži získává jezdec 2 body za bezchybně překonanou překážku a 1 bod za poboření překážky. Kombinace nejsou povoleny, čas od 60 - 90 sekund, časem se trestá neposlušnost.

Soutěž se stupňovanou obtížností:
Koná se na 6, 8, 10 překážkách jejichž obtížnost se postupně zvyšuje, kombinace nejsou povoleny. Obtížnost se nedosahuje jen výškou, šířkou, ale také obtížností trasy.

Volitelná štafetová skákání:
Soutěž je určena pro dvoučlenná nebo tříčlenná družstva. Soutěžící mohou předávat štafetu libovolně, střídání je však povinné v okamžiku, kdy soutěžící dokončil svůj parkur nebo ve chvíli, kdy udělal chybu.

Volba překážek:
Při této soutěži je umístěn určitý počet překážek, hodnota každé přakážky stoupá dle její obtížnosti od 10 - 120 bodů. Překážky jsou stavěny tak, aby se mohli skákat z obou stran, při poboření jezdec nezískává žádné body. Čas 60 - 90 sekund - v tomto čase si může jezdec zvolit překážky v libovolném pořadí.

Volba dráhy:
Soutěžící si volí pořadí překážek sám (každá překážka pouze jednou). Jezdec, který nepřekoná všechny překážky, je vyloučen.

Dvoufázové skákání:
Skládá se z dvou fází, které soutěžící absolvuje bez přerušení. První fáze 8 - 9 skoků, druhá fáze 4 - 6 překážek. Soutěžící, kteří jsou v první fázi penalizováni, nepokračují do druhé fáze.

Soutěž o nejlepší styl jezdce:
Porota hodnotí styl jezdce nad překážkou, ale i působení jezdce na koně.

Soutěž o nejlepší styl koně:
Porota hodnotí styl koně ve skoku, ale i čistotu chodu mezi překážkami.

Soutěž o nejlepší styl jezdce i koně:
Porota hodnotí celkovou souhru jezdce i koně.

Zrcadlové skákání:
Je to dvojice soutěžích, kteří mezi sebou soutěží na dvou stejných parkurech

DRUHY PŘEKÁŽEK:

JEDNODUCHÉ PŘEKÁŽKY
Přes jednoduchou překážku se skáče jedním skokem. Dva nejdůležitější typy jednoduchých překážek jsou kolmý skok (kolmák) a dvojbradlí neboli oxer.

KOMBINOVANÉ PŘEKÁŽKY
Kombinace se skládají ze dvou, tří nebo více částí. Například trojskok se skládá ze tří skoků, které tvoří jednu překážku. Kombinace mají v parkúru jedno číslo. Jednotlivé skoky v jedné kombinaci se označí písmenem (A, B, C). Pokud kůň odmítne skočit v kombinaci například skok C, musí jezdec absolvovat znovu celou kombinaci.

VÝŠKOVÁ PŘEKÁŽKA
Výšková překážka se překonává jedním skokem. Pro koně jsou čistě výškové překážky velmi nepříjemné, neboť u těchto překážek bývá větší problém určit dobrou vzdálenost odskoku. Všeobecně by se mělo na výškové překážky najíždět nepříliš rychle s dobře shromážděným koněm. Správné místo odskoku leží blíž překážky než například u šířkové překážky. Kůň musí vyskočit spíše nahoru než překlenout vzdálenost. Mezi výškové překážky patří kolmák, zeď a ohrada.

KOLMÁ PŘEKÁŽKA
Kolmák je svislá překážka stavěná pouze do výšky. Mezi stojany se zavěsí několik bariér nebo dřevěných prken nad sebe. Kolmá překážka je školní příklad výškové překážky.

ZEĎ
Zeď je výšková překážka, která je složena z beden. Zvládnout tuto výškovou překážku je dost obtížné, neboť kůň nevidí místo doskoku.

ŠÍŘKOVÁ PŘEKÁŽKA
Šířková překážka je stavěna v horizontální perspektivě. Přes tyto překážky musí kůň překlenout určitou vzdálenost. Patří sem různé typy oxerů a triple-bar.

ŽOLÍK
Žolík bývá nepříjemná, ale nezáludná překážka. Může ýt různě postaven. Žolík se většinou liší od běžných překážek určitým vzhledem, například spodek překážky může být tvořen nerovným kmenem stromu. Žolík bývá označen žolíkovou kresbou, upevněnou na stojanech překážky. Za překonání této překážky dostane jezdec v soutěžích postupné obtížnosti dvakrát tolik bodů než za překonání poslední regulérní překážky.

OXER
Při překonávání oxeru musí kůň skočit do výšky a zároveň překlenou určitou vzdálenost. Vrchní bariéry jsou u oxeru ve stejné výšce. Je-li zadní bariéra výše než přední, hovoříme o dvojbradlí (double-bar). Dvojbradlí je pro koně příjemnější než klasický oxer. Přestože se oxer skládá z několika částí, je to jedna překážka, tj. jednoduchá, a kůň ji musí překonat jedním skokem.

DOUBLE-BAR(DVOJBRADLÍ)

Podobná oxeru, liší se od něj tím, že přední bariéra je nižší než zadní, proto je snadněji skákatelná

TRIPLE-BAR (TROJBRADLÍ)
Triple-bar je šířko-výšková překážka skládající se ze tří šikmo stoupajících bariér. Tuto překážku zdolává kůň jedním skokem. Variantu triple-baru představuje takzvaná pyramida která má první a třetí bariéru ve stejné výšce - střední bariéra tvoří nejvyšší bod překážky.

VODNÍ PŘÍKOP
Příkop naplněný vodou je známá parkúrová překážka. Vodní příkop je většinou široký 2-4 m a hluboký 10-15 cm. Musí být vyhlouben v povrchu kolbiště. Je to čistě šířková překážka, která se liší také tím, že kůň při jejím špatném překonání doskočí do vody. U této překážky je důležitá reakce koně na vodu. Na odskokové straně této překážky může být umístěna odskoková bariéra nebo nízká proutěná překážka, která nesmí být vyšší než 150 cm. Doskok vodního příkopu musí být vyznačen bílou páskou, aby rozhodčí mohl lépe konstatovat případnou chybu koně.

ODSKOKOVÁ BARIÉRA
Odskoková bariéra označuje místo odskoku. Někdy se tato bariéra pokládá před překážku a koni se tak usnadňuje určení správného místa odskoku.

KAVALETA

Kladina upevněná na křížových podstavcích umožňujících nastavení překážky na různou výšku

 BARIÉRA

= jednoduchá překážka z jedné nebo více kladin o průměru cca 10 cm, zavěšených na podstavcích

KŘÍŽEK

je to nejjednodušší překážka. Skládá se ze dvou kavalet postavenými přes sebe do tvaru písmene X.

KOZÍ HŘBET

tato překážka se moc v soutěžích nevyskytuje. Vypadá jako trojbradní, ale prostřední kavaleta je nejvyšší než první a poslední.

PŘÍRODNÍ SKOKY

jsou to překážky vyrobené z přírodních materiálů jako jsou nenabarvené tyče nebo forma živého plotu. Tyto překážky jsou obtížné, koně se jim často vyhýbají.

VĚJÍŘ

skládá se ze tří kavalet, které vycházejí z jednoho sloupku a rozevírají se do třech, což koni umožňuje skákat na jedné straně jako kolmý skok a na druhé straně jako trojbradlí.

NEPOSLUŠNOSTI:

ZASTAVENÍ PŘED PŘEKÁŽKOU
Za zastavení před překážkou se považuje, jestliže kůň zastaví před překážkou, kterou má překonat. Není rozhodující, zda přitom překážku poboří nebo posune. Podle pravidel F.E.I. (Féderation Equestre Internationale) je jezdec vyloučen při třetí neposlušnosti koně.

VYBOČENÍ
Vybočení znamená, že se kůň vymkne z moci jezdce a mine překážku, kterou měl překonat, cílovou čáru nebo povinný průjezd.

ODEPŘENÍ POHYBU
Za odepření pohybu se považuje, jestliže kůň zastaví a odmítá pohyb vpřed.

BAROVÁNÍ KONÍ
Barování zahrnuje všechny umělé techniky k donucení koně, aby v soutěži skákal výš a pozorněji. Způsoby barování mohou být různé: například jezdec nechá během tréninku záměrně koně uhodit o kladinu překážky položením falešných odskokových bariér. Barovat koně jakýmkoliv způsobem, kdykoliv a kdekoliv je zakázáno. Pokud se prokáže, že se jezdec proti tomuto pravidlu provinil, bude diskvalifikován ze všech soutěží nejméně na 24 hodin.

 STUPNICE PENALIZACÍ:

Jelikož stupnic penalizací je více, následující přehled je podle stupnice A:
shození, poboření překážky nebo dotyk končetiny koně vodního příkopu = 4 trestné body
1. odmítnutí poslušnosti = 3 trestné body
2. odmítnutí poslušnosti = 6 trestné body
3. odmítnutí poslušnosti, pád jezdce nebo obou = vyloučení
překročení časového limitu za každou započatou vteřinu = 1 trestného bodu, při rozeskakování = 1 trestný bod

Podle stupnice C, která se používá na většině světových soutěžích v parkuru:
shození, poboření překážky nebo dotyk končetiny koně vodního příkopu = 4 trestné body
1. odmítnutí poslušnosti = 4 trestné body
2. odmítnutí poslušnosti = 4 trestné body
3. odmítnutí poslušnosti, pád jezdce nebo koně = vyloučení

DŮLEŽITÉ INFORMACE, OSOBY, KONĚ:

Zakladatel moderního skokového stylu: Frederico Caprilli (1868 - 1907)

Olympijský sport pod patronací FEI (pravidla vydává Fédération Equestre Internationale -FEI)

Kůň musí prokázat ovladatelnost, skokové schopnosti, rychlost, obratnost a opatrnost nad překážkou

Může se zúčastnit nejméně čtyřletý kůň, který absolvoval základní výcvik

Významné země: Velká Británie, Německo, Itálie, USA, ….

 rozeskakování

Je druhé kolo soutěže, do kterého se dostávají jen koně bez trestných bodů.

Název pro skoky, kterými jezdci se stejným počtem bodů soutěží znovu v závěru závodu

O výsledku rozhodne buď počet chyb, časová ztráta nebo kombinace obou

 barování koní

Umělé techniky k donucení koně, aby v soutěži skákal výš a pozorněji

Provádí se klepnutím tyčí přes zadní nohy nebo jiným způsobem

!!!JE ZAKÁZANÉ!!!

skokové sedlo

Krátké hluboké posedlí, bočnice tvarované více dopředu, kolenní opěrky výraznější, vysoká zadní rozsocha

vhodnější třmeny se šikmým třmenovým můstkem

 parkurový bičík

Nesmí přesahovat délku 75 cm

kolbiště

min. 3200 m2 ( ideální: 70 x 120m )

krátké stěny: min. 40 m

v krytých halách: 1200 m2; krátké stěny: 20 m

 praporky

Musí být umístěny tak, aby jezdec měl stále po pravé ruce praporky červené a po levé bílé

vjezd

energickým krokem nebo klusem s koněm na otěži

 opracoviště

jedna kolmá a jedna výško-šířková překážka („křížek“)

parkurový oděv

jezdkyně - černé, tmavě modré nebo černé sako + bílá jezdecká vázanka, bílé kalhoty (mohou mít i béžové)

jezdci - červené sako + bílá kravata, bílé kalhoty

- černá nebo modrá jezdecká čapka, bičík (nesmí být delší než 75 cm)

Významné soutěže

Prix de Nations (Cena národů)

13 nebo 14 překážek, nejvyšší z nich je 1.60 m a nejnižší 1.30 m

Každé družstvo má 4 jezdce, z nichž každý přejde trať 2x

3 nej. výsledky se počítají do konečného umístění
 

Pohyb, chody........

akce

Způsob předvádění končetin v době, kdy se pohybují nad zemí, pokud jde o výšku a prostornost chodu

hodnotí se výška a prostornost chodu

závislá na stavbě končetin, vzájemném poměru délek kostí a na době nesení zadní nohy

různá plemena a druhy koní mají svou zvláštní akci: vysokou (kočárový kůň), nízkou (dostihový kůň) , plochou

 kmih 

výsledek posunu a odrazové energie zadních končetin

- závisí na temperamentu koně

 ruch

rychlost pohybu koně v určitém chodu, např. shromážděný (krátký), pracovní, střední, prodloužený

 prostornost chodu

délka vykročení

čím delší vykročení › prostornější chod

závisí na odrazové energii zadních nohou, tělesné stavbě koně a na schopnosti sevřít a rozevřít úhly kloubů zadních končetin

 délka kroku (cvalového skoku)

vzdálenost mezi dvěma stopami téže končetiny

 pravidelnost chodu

střídání končetin, aniž by byla některá pohybová fáze prodloužena či zkrácena

PARKUR V ČÍSLECH:

1864 - první oficiální soutěž v parkurech v Dublinu

1900 - skákání se stalo olympijským sportem v Paříži

1907 - v Olympii v Londýně se konala první Mezinárodní přehlídka koní a ukázalo se, že parkury jsou velmi oblíbené

1912 - tento sport se stal součástí olympijských her